Výstava NASA v Brně

NASA Mission

 

Dal Bůh ptákům křídla. Aby mohli létat. Bůh nedal křídla lidem, aby létat nemohli. A přesto létají. Rychleji, výše, dále, bezpečněji… Navzdory přání bohů.

 

A tak se skoro pět desítek pozemšťanů ze základn(k)y na Jelínkově ulici v Rýmařově vydalo na misi, kde budou moci spatřit dosud nespatřené. A tak místo sezení v pozemském řídicím středisku usedli do prapodivné pozemské lodi a vydali se vstříc zážitkům toliko vzdáleným planety Země. Vlastně nevěděli, co přesně mohou očekávat. Možná někde zaslechli, co znamená zkratka NASA (National Aeronautics and Space Administration), možná k nim doputovala některá jména, některé okamžiky pro tuto vesmírnou agenturu důležité, ale možnost vidět mnohé artefakty, které byly tisíce kilometrů od domovů nás všech, v nich mohla vzbudit zájem a možná i touhu poznat nepoznané. Kdo by třeba nechtěl na vlastní oči vidět kámen z Měsíce, který na Měsíci nemá naprosto žádnou cenu, ale cenovka na planetě Zemi je skutečné až závratná. Za takový kousek šutru. Proč nepokochat se slušivým outfitem těch, kdo mohli spatřit Zemi z nepředstavitelné vzdálenosti.

Proč v čase předobědním neporovnat oblíbený hamburger se stravou na kosmické stanici, položit si vedle sebe podivné tuby s jídlem, ještě podivnější tyčinky patrně s čímsi jedlým, ale vypadajícím nejedle. Možná se mnozí podivili nad tyčinkou z celých buráků. Ale vlastně, proč ne. A ten hamburger nakonec viděli na záběrech z novějších kosmických stanic. Tolik zajímavostí čekalo na všechny, kteří si pročítali všechny popisky a říkali si, že mnohé z toho není ani možné. Třeba prastarý(?) typ vyhřívaného skafandru, který byl tvořen mnoha desítkami metrů našitých plastových trubiček, kterými proudila teplá voda a ty zahřívaly astronautovo tělo. To by v danou chvíli ocenil nejeden návštěvník, protože v samotné hale, kde se výstava konala, byla chvílemi docela zima.

Výstava však dokázala i pobavit, když z jedněch (naštěstí ne rýmařovských) úst se ozvalo, proč je tam fotka „nějakýho vořecha“. Asi tím byl myšlen obrázek pravděpodobně nejslavnějšího psího návštěvníka vesmíru. Zde je nutno se omluvit sousedovu Alíkovi, který se bezesporu na svém území pokládá také za dostatečně důležitého, tedy i slavného. Ač by zde asi člověk neměl prominout neodpustitelnou neznalost. Možná to byl jen joke. Co už?

To nejlepší ale budoucí astronauti mohli vyzkoušet až v samém závěru výstavy. Tedy na simulátoru se otáčet podle téměř všech os, podle kterých se otáčet lze. A možná i os těch neexistujících. Někteří se po skončení ještě chvíli třásli, někteří se třásli ovšem jen proto, aby mohli letět ještě jednou. Odvážní dokonce ještě jednou. Naštěstí je oběd teprve čekal.  Oběd? Vesmírný oběd? Ne. Ryze pozemský. Jak jinak. Americká NASA předznamenala  návštěvu McDonaldu. Z Ameriky tedy rovnou do Ameriky. Ač Ameriky opodál. Mise tak byla úspěšně ukončena. Ukončena symbolicky. Ovšem se spokojenými tvářemi. Tak proč ne.