Koliké radosti by udělalo mnohým navýšení o 250 procent. Dvaapůlkrát vyšší plat? Neuvěřitelné. Dvě stě padesát procent navíc čehokoliv může způsobit absolutní štěstí, ale také naprostý zmar a deziluzi z tohoto světa. Snad jde i tentokráte jen o to, jak pohlížet na danou skutečnost. Jak tedy uchopit tyto možnosti pohledů v okamžiku, kdy dvaapůlkrát je vyšší počet účastníků přeboru (neoficiální mistrovství vesmíru) místní základní školy v recitaci.
Je to tedy moc, či opět málo? Jak kdy. Recitátorů (a letos myslíme dobrých recitátorů) není nikdy dost. Podobenství s houbami po dešti by mohlo mnohé napadnout jako trefné, ale asi bychom ještě maličko křivdili plantážím více či méně jedovatých hřibů se slovy, že ty puntíkaté jsou fakt nejlepší, nejhezčí, etc. I když skutečný nárůst žáků dychtících po poezii by byl ještě větší, ale nikdy nehynoucí bacil skolil některé z nich a předem byli upoutáni na horečce odolné lůžko. Což v samém důsledku přivodilo zcela nečekanou situaci, která nastává dle pohádkových předpovědí jednou, někdy dokonce (tedy maximálně) i dvakrát za sto let. Zde je nutno dodat, že časová jednotka se může často lišit i o výše uvedené stovky let. Jak jinak bychom mohli nazvat něco, co ještě nedávno bylo něčím, co v odborných kruzích by se nazvalo SCI- FI, tedy recitace on-line. Něco, co by zcela jistě i odbornou veřejnost přivádělo k ironickým úsměvům, ne-li snad i pošklebkům.
Asi takto by bylo možné nastínit skutečnost odrážející 250 procent recitátorů navíc. Moc. Málo. Akorát. Dále už bychom se nořili do hříček se slovy a nimrali se ve skutečných významech slov a jejich drobných nuancích.
Tedy fakta. Recitátorů bylo dost. Texty byly hezké. Počasí také. Recitujících hochů bylo méně, než jejich recitačních protivnic. Slovy jeden. Porotců bylo tolik, kolik vlasů měl vševědoucí děd. A to stačí. A vyhráli ti nejlepší. Vlastně všichni. Někteří víc, někteří nejvíc. Ale kdo byl kým? To až v posledním odstavci.
Toto je poslední odstavec. Třetí místa byla udělena dvě - Tereze Šimkové a Kláře Vogelové. Druhé místo patřilo také dvěma recitátorkám. Těmi byly Kateřina Metelková a Adéla Poláchová. A ten nejlepší? Byl současně dvakráte jediný. Poprvé za první místo a podruhé za to, jak statečně odolával jako kluk obrovské převaze dívek.
Však přesto veliká gratulace všem.
Mgr. Ivo Janoušek