…když šestnáctého dne měsíce května se v odpoledních hodinách stalo uvnitř učeben místní základní školy něco jiného, neobvyklého, snad všemi vítaného.
Znovuobnovený žákovský parlament ve spolupráci s Diakonií ČCE započal svoji letošní aktivní činnost, ve které se žáci rozhodli pomoci našim seniorům v něčem, co jim je velice blízké, s čím jsou denně v kontaktu, bez čeho si nedovedou představit ani malou chvíli svých životů.
Zpřístupnit práci s moderními technologiemi těm, kteří ve svém bohatém životě jistě zažili mnohé, ale rozvoj těchto nových výdobytků doby přišel až v době, kdy se mnozí z nich začali oddávat zaslouženému odpočinku a neměli tedy dostatek příležitostí začít pracovat a komunikovat s těmi všemi maily, Googly, Facebooky, Twitry a objevy nově vznikajícími. A pokaždé mladým tolik potřebnými.
A tak se žáci a senioři sešli v počítačové učebně, aby se pustili do společné práce, která jim současně byla i zábavou. Možná jen prvotní ostych zapříčinil, že první lekce se zúčastnily jen tři zájemkyně. Tím cennější je ale jejich odvaha a upřímný zájem o počítačové zasvěcení. Vždy jeden současný žák se tak změnil v lektora a ti, kteří mají tolik životních zkušeností, se stali žáky se všemi otázkami, které je budou lépe provádět světem klávesnic, monitorů a všeho uvnitř ukrytého.
Bylo až pozoruhodné pozorovat žáky, s jakým zaujetím a trpělivostí předávali vše jim už dávno známé. A na druhé straně tiše pozorovat, jak lidé často starší o generace poslouchají, dokonce si dělají poznámky a nakonec se těší na další lekci, kde se budou opět moci dozvědět, jak například posílat fotky, pustit si písničky, podívat se na oblíbené filmy. Aby v tu chvíli možná zcela opustili svoje každodenní starosti. Byli prostě krásně odvážní.
Vždyť toto počítačové setkání nebylo jen o počítačích samotných, ale především o ochotě komunikovat, naslouchat…vlastně jen obyčejně být. Bez ohledu na věk, zájmy, skutečnosti rozdělující je na dvě vzácně se v ten správný okamžik shodující se skupiny.
A na závěr nezbývá než všem účastníkům ještě jednou poděkovat, smeknout před jejich nadšením pověstný klobouk a těšit se na další setkání nad technologiemi dneška. Nad technologiemi patřícími všem bez ohledu na data narození.
Mgr. Ivo Janoušek