V polovině listopadu navštívili žáci nejstarších ročníků nechvalně známé místo v zemi našich polských sousedů s obvykle zažitým názvem “Osvětim“. Především sami Poláci raději volí a rozlišují pojmenování Auschwitz, Birkenau či Monowitz.
Tato jména se stala synonymem hromadného vraždění a pokusu o doslova průmyslovou likvidaci celých národů. Během druhé světové války sužoval Evropu nacistický teror a v těchto komplexech koncentračních a vyhlazovacích táborů zahynulo v letech 1940-1945 přes milion nevinných mužů, žen i dětí.
V plynových komorách, v důsledku nelidských životních podmínek, vyhladovění nebo těžkých prací. Své oběti si vyžádaly také politické procesy, zrůdné experimenty, sebevraždy, útěky, nedostatek hygieny, lékařské péče a brutalita dozorců. Hrůzné svědectví těchto míst mělo možnost shlédnout 51 žáků, které si průvodci rozdělili do dvou skupin. Jako první si návštěvníci prošli hlavní tábor “Stammlager“ Auschwitz I.
K vidění byly vězeňské bloky s fotografiemi, trestné cely, popraviště a expozice ohromného množství zabavených osobních věcí. Prohlídka vedla též do původní plynové komory a krematoria. Druhá část zájezdu patřila návštěvě mnohonásobně většího komplexu Auschwitz II. Birkenau - Březinka, známému díky obrovské rozloze a ještě otřesnějšími podmínkami, ve kterých uvěznění lidé žili.
Průvodkyně Maja, zasypávána dotazy, zavedla svou skupinku až na odlehlý konec tábora, na místo zvané Park smrti. Dnes je zde velký památník obětí holocaustu a zbytky zničené největší plynové komory, ve které během jediného dne mohlo zemřít až 9000 lidí.
Na cestě zpět si ještě žáci prošli otřesné ubikace ženské části lágru a vyslechli závěrečné slovo průvodkyně. Poučení z návštěvy zřejmě nejlépe vystihuje citát nade dveřmi v jednom z vězeňských bloků hlavního tábora. “Kdo si nepamatuje historii, je nucen ji znova prožít“.
Karel Toman
DALŠÍ FOTKY: https://goo.gl/photos/W3PgQ9Hnivhsk8uU7