Pro žáky

web pro studenty2x

 

Pro rodiče

web pro rodiče2x

 

Stránky tříd

web strányk tříd2x

 

Jídelna

web jídelna2x

 

Účastníci Post Bellum v olomouckém rozhlase

. Publikováno v Uncategorised

Český rozhlas Olomouc. Tak tahle tabule nás uvítala na docela nenápadném domě nedaleko olomouckého divadla na Horním náměstí metropole Olomouckého kraje. Bylo téměř jarní pondělí a účastníci projektu hledajícího pamětníky museli udělat další významný krok vedoucí k úspěšnému dokončení zajímavého celoročního úkolu.

Sice hned na začátku cesty se vyskytla drobná komplikace v podobě ne zcela nalezeného flash disku, nechceme-li přímo říci že disku ztraceného. Nepatrná nejistota z výsledku však zvítězila a všichni usedli do školního mikrobusu a zatím bez zpěvu výletních písní jsme se vydali vstříc všemu dnes novému. Čekal nás nelehký úkol, který se v daném okamžiku možná podobal prvním krokům astronautů v dalekém vesmíru v červenci roku 1969. Zvukový materiál jsme měli, obrazovou dokumentaci v podobě fotografií pamětnice paní Anny Hladké také, i životopis byl úspěšně na několikrát sepsaný.

Ale jak se do toho zapletl rozhlas? Aby byla celá práce kompletně prezentovatelná, bylo nutné na základě nahrávky vystřihnout a zpracovat asi tříminutovou reportáž mapující některé důležité okamžiky života paní Hladké. Sedmička zprvu nervózních žáků položila pamětnici otázky a ona odpovídala s radostí sobě vlastní. Sedmička těch, kteří byli postupně odvádění do zvukotěsné místnosti s těžkou závorou, aby si vychutnali první zkušenosti s rozhlasovým vysíláním. Všude samé mikrofony, kabely spojující něco s něčím jiným a nakonec ono magické červené světlo. Rozsvítilo se a nahrávání mohlo začít.

Když už všichni prošli svým prvním rozhlasovým křtem, bylo nutné ještě počkat na zvukového mistra, možná snad v tuto chvíli i kouzelníka, který výslednou nahrávku dovedl téměř k dokonalosti. Zmizely všechny šumy, příliš rušivě výrazné sykavky byly vybroušeny, zbytečné přestávky byly zkráceny na nutné minimum a ze světa zvuku tak postupně zmizelo i to, co ucho běžného posluchače nemůže ani zaregistrovat. Snad nezachytitelný časový úsek a snad i nezachytitelný kmitočet. Prostě krásná práce.

Ještě jednou zapadla těžká závora a všichni zúčastnění vyšli z rozhlasu za pravého poledne. Slunce si pohrávalo s jejich tvářemi chvíli uvyklými na místnost bez oken, ale snad dobře odvedená práce nakonec byla tím nejlepším důvodem k tomu, aby se všechno úsilí dobře oslavilo. A oslava dobrým jídlem je taky oslava. Tak tedy. Vzhůru třeba na Mc Bacon.

A se zvoněním na konec vyučování jsme naposled otevřeli dveře na kolečkách a vystoupili  do parku, který jsme prošli snad už tisíckrát. Však dnes poprvé jako zkušení frajeři z rozhlasu.

 Mgr. Ivo Janoušek